Vzrušené diskuse, které v posledních měsících probíhají v církvi, přivedly Benedikta XVI. a kardinála Roberta Saraha k přesvědčení, že se musejí vyjádřit. Emeritní papež po své abdikaci v únoru 2013 promlouvá jen vzácně. Chráněn zdmi kláštera Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách se věnuje modlitbě v tichu.
Společně s kardinálem Sarahem, svým velkým přítelem, se výjimečně rozhodl napsat esej k otázce, která je pro církev tou nejobtížnější: budoucnost kněží, správná definice kněžství a úcta k celibátu.
Ve dvaadevadesáti letech tak Benedikt XVI. podepsal jeden ze svých nejvýznamnějších textů. S neobyčejnou intelektuální, kulturní i teologickou hloubkou jde přímo k jádru problému: „V pozadí vážné situace, v níž se dnes kněžství nalézá, nacházíme metodologickou vadu v přijímání Písma jakožto Božího slova.“
Na jeho neúprosnou analýzu odpovídá text kardinála Roberta Saraha. Jeho výklad se vyznačuje důrazem, radikálností a moudrostí, jež jsou mu vlastní. Nacházíme zde odvážnou reflexi jednoho z nejvýznamnějších prelátů církve.

Vydavatel: HESPERION