Pavel Obluk se pokouší proniknout k tajemství Vánoc skrze dialog s postavami evangelia. A je to pokus pozoruhodně živý a aktuální. Ježíš pro něj není růžolící cvalík, který z matčina klína vítá s úsměvem příchozí gratulanty. Ježíš leží v dřevěném korytě na zatuchlé slámě a je přikrytý kusem hadru. Usnul, vysílen dlouhým pláčem, stejně jako jeho rodiče.
Jsme nad tím schopni žasnout jako pastýři? Zaslechli bychom v hluku dnešního světa radostný zpěv andělů nad Betlémem? V čem se podobáme třem králům? Bylo Herodovo vraždění neviňátek jen bezednou krutostí? Anebo přesvědčením, že k prosazení dobrého účelu lze použít jakékoli prostředky? Přečtěte si pětadvacet nevšedních dopisů, pokoušejících se o odpověď.

Pavel Obluk vystudoval odbornou matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pracoval jako programátor a projektový manažer v oblasti vzdělávání a v Diecézní charitě ostravsko-opavské, nyní dělá manažera výzkumu a vývoje ve firmě INSET. Je fanouškem a autorem klasické science fiction. Publikoval několik desítek povídek v měsíčníku Ikarie a XB-1 a v různých sbornících (Mlok, Kočas). Vyšly mu romány Leviatan / Vlny (1999), Znamení duhy (2001), Morituri te salutant (2006) a Kra (2014). Žije v Havířově v malém domku s velkou rodinou.

Vydavatel: KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ