Listy Janovy

První Janův list by měl patřit k nejčtenějším novozákonním spisům, protože nabízí takřka souhrn křesťanského učení: nikde jinde v celém Novém zákoně není souvislost mezi vírou a láskou, vyznáním víry a skutky tak naléhavě a výslovně zdůrazňována. Na první pohled se zdá, že tento kratičký spis, vyznačující se jednoduchým slovníkem a neustálým opakováním několika témat, nepotřebuje skoro žádný komentář: řečeno slovy Martina Luthera je clarissimus in se, velmi jasný sám o sobě (Luther takto vnímal celou Bibli). Bližší pohled však prozrazuje, že První Janův list není zdaleka tak prostý a jednoznačný. A co víc – jednoduché teologické poselství ukrývá nesmírné bohatství, které částečně odhaluje a vynáší na světlo tento komentář.
Druhý Janův list patří asi k nejméně čteným spisům Nového zákona. Na první pohled se jeví jako soukromý list, i když je adresovaný konkrétní komunitě. Rozsahem se podobá typickým antickým listům.
Třetí Janův list patří k nejkratším spisům Nového zákona a zároveň k těm nejméně „obsažným“ po stránce teologické. Ze všech novozákonních listů však obsahuje nejvíc prvků typických pro tento žánr.

Mgr. Angelo Scarano, Th.D., S.S.L. (*1971)
Studoval biblistiku na Papežském biblickém institutu v Římě. V roce 2003 byl vysvěcen na kněze. Působí jako odborný asistent na katedře biblických věd Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně.