Byli jsme povoláni k životu a součástí jeho dobré kvality je také pocit radosti a štěstí. Absolutně šťastný ovšem není nikdo na světě. Ani perský šách, ani naftový magnát z Kuvajtu. Bažení po dokonalém štěstí je klamné, a někdy může vést naopak k pocitu zmarnění nebo dokonce k chorobnému stavu těla či psychiky. Máme-li žít o něco šťastněji, musíme pro to něco udělat a vrátit se ke staletími ověřené životní praxi a k moudrosti otců.

Desatero kroků, které předkládá obsah této útlé publikace, je spíše nabídkou, jak být šťastnější, než kompasem, který by ukazoval směr k dokonalému štěstí. 

Pokud byste zvonili u dveří, kde bydlí Max Kašparů, dočetli byste se na jeho zvonku, že tam bydlí nepřizpůsobivý občan. Řeckokatolický kněz Max Kašparů je známý svými knihami, pořady v rozhlase, v televizi, jako vysokoškolský učitel, ochotnický herec, esperantista, psychiatr, exercitátor a kazatel.

V jednom rozhovoru se přiznal, že se pozorně chrání před třemi chorobami současnosti. Před diktaturou korektnosti, bezbřehým liberalismem a zblázněnou tolerancí. Odmítá se jim přizpůsobit. Pokud jde o jeho názory v oblasti církevního života, odmítá žasnout, tleskat a přizpůsobit se, jde-li například o postupující neúctu ke svátostem, hlavně k Eucharistii. Odmítá se přizpůsobit ústupkům a povrchnostem při takzvaném hledání „nových, široce otevřených pastoračních cest“ a podbízení se v tomto směru dnešní době, světu, který se chce hlavně bavit. A když se bavit, tak už i v kostele. Max Kašparů proto bývá nesrozumitelný těm, kteří v duchovním životě preferují rádoby intelektuální pozérství, kavárenský snobismus, jalový „jakobysmus“ a hru na katolickou víru.

Vydavatel: CESTA